Počítač je můj hlavní nástroj pro většinu činností. Těžko by se programoval nebo kódoval web či jiná užitečná aplikace na papír. Řekli byste, že budu preferovat psaní poznámek elektronicky, opak je ale pravdou. Zkušenost z programování mě totiž naučila, že zakreslování myšlenek a poznámkování je na papír nejefektivnější.

Moje preference co se týká zápisníků byla poměrně jednoduchá - malé rozměry, čisté listy a kroužková vazba. Čisté listy byly skvělé na různé malůvky a kroužková vazba zase zvládla plné otevření zápisníků bez vyboulení uprostřed. Jako bonus bylo možno zápisník "zlomit". Jsem bohužel jeden z těch typů lidí, kteří nakreslí kružnici jako šišoidní patvar. Přímka pro změnu připomíná inteligenční křivku v závislosti na množství vypitého alkoholu. Asi už si zvládnete představit, jak jsem byl úspěšný ve výtvarné výchově. Napovím vám, nebyl jsem.

Začalo tedy hledání, jak problém řešit. S kamarádem jsem si pořídil poměrně drahý zápisník, který měl listy otečkované a tím bylo rozhodnuto. Tečky byly dostatečně nenápadné, aby se dalo kreslit, a zároveň fungovali jako vodítko nejen při psaní. Zhruba ve stejnou dobu jsem objevil Bullet Journal, čímž myslím styl zápisu - v době objevení ještě zápisníky ani neprodávali. Tuto metodu zápisu doporučuji i těm, kteří normálně neplánují. Ve své podstatě nejde ani tak o metodu zápisu, jako spíše doporučení. Většina lidí si doporučení přizpůsobí svému stylu, aby mu přesně vyhovoval.

To jsem ale odbočil. S příchodem Bullet Journal jsem usoudil, že bude lepší formát zápisníků zvětšit. Formát A5 je ještě dostatečně malý, aby se vešel do tašky, ale dostatečně velký na všechny možné poznámky. Nastal ovšem obrovský problém sehnat zápisník se všemi požadovanými parametry. Formát A5, tečkované listy, pevné desky a vazba, která umožní plné otevření. Nenašel jsem a tak jsem se začal zajímat o vázání knih.

Měl jsem to štěstí - tehdy jsem ani netušil, jak moc velké to štěstí bude -, že jsem u Crafa na streamu narazil na holčinu, která měla školu na svazování neposlušných listů a jejich umravnění. Poslala mi odkaz na Youtube kanál SeaLemon, kde je plno návodů s vazbami, a doporučila mi koptskou vazbu (Coptic Stitch). Zamiloval jsem se. I do té vazby.

Zapátral jsem na internetech a prozkoumal naše i čínské obchody, nakoupil vše potřebné - knihařská kostka, šídlo, jehly, nit a karton - a o zhruba měsíc později jsem se dal do díla. Výsledek byl uspokojivý. Mimochodem, tento první zápisník používám téměř rok a je to důvod proč na fotkách vypadá odřený. Stále slouží perfektně.

Od prvního zápisníku jsem vyrobil alespoň deset dalších, které jsem věnoval a nebo použil jako dárek. Největší úskalí vazby je samotný hřbet respektive nit vázání. Za cenu, že lze zápisník otevřít naprosto dokonale, se zaplatí odhaleným vázáním, které se mechanicky poškozuje.

Tady konkrétně je nit bavlněná, kterou jsem před šitím navoskoval. Prozatím vydržela dost, ale to neznamená, že vydrží věčně. Jiný materiál by pravděpodobně obstál lépe a mám v plánu jich vyzkoušet více. Vzhledem ale k výdrži ve formě zaplněnosti stránek to je běh na delší trať.

Vyráběl jsem i dárek k narozeninám ve formě fotoknihy se stejnou vazbou a jelikož jsem chtěl knihu něčím vylepšit, tak jsem desky zhotovil z koženky. A díky skvělým plánovacím dovednostem jsem si propočítal větší množství koženky, než jsem potřeboval. Nedalo se nic dělat. Potřeboval jsem si vyrobit další zápisník, který bych využíval i mimo Bullet Journal, pro poznámky k povídkám. Jedná se o zatím nejvíce zdařilý zápisník, který jsem vyrobil. Trochu samochvály snad neuškodí.

Tady musím poznamenat, že to není zcela mé dílo. Moje tiskárna se rozhodla, že by tisk ozvláštnila různou tolerancí odsazení, pohybující se od 2mm až někam do nekonečna. Kvůli tomu nesedělo zarovnání řádků a sloupců a mě to strašně rozčilovalo. Navrhl jsem si tedy nové rozložení teček na stránce a odnesl PDF do General Copy na Andělu, kde mi stránky perfektně vytiskli a to i fotky do zmiňované fotoknihy. Můžu je rozhodně doporučit. Můj vnitřní perfekcionista vrní blahem.